Pro platební karty se u nás vžil termín kreditka. Ve skutečnosti ale většinou jde o kartu debetní. Jak velký je v tom rozdíl?
Obecně jsou karty bezpečný platební nástroj. Kdo má ještě plastovou platební kartu, ten ví, že je chráněna PINem, tedy číselným heslem (zkratka znamená personal indetification number, tedy osobní identifikační číslo). Bez tohoto hesla kartu většinou nemůže krom malých plateb nikdo použít.
Čím dál tím větší počet lidí má platební kartu v telefonu. Přístup do něj i použití karty v něm bývají opět chráněné osobním heslem, nebo dokonce biometrickým údajem – otiskem prstu nebo obličejem. To bezpečnost karty zásadně zvyšuje.
Kredit je dluh
Platební karty dělíme na debetní a kreditní. Debetní máme skoro všichni, kreditky u nás tolik rozšířené nejsou. Rozdíly jsou zásadní.
Debetní karta vám zajišťuje přístup k penězům, které máte. Zajišťuje převod peněz z vašeho bankovního účtu na účet protistrany, tedy nejčastěji nějakého obchodníka. Případně u bankomatu převod elektronických peněz z vašeho účtu na hotovost ve vaší kapse. Debetní karta vám dovolí zaplatit jen ty peníze, které na účtu skutečně máte. Když kartou platíte, peníze z účtu se vám dnes většinou strhávají hned.
Kreditní karta je sousloví, které už jsme v našem seriálu potkali. V článku věnovaném půjčkám: Potřebujete půjčit? Možností je plno. Poradíme, jak na ně. Když platíte kreditkou, je to vlastně totéž jako krátkodobá spotřebitelská půjčka. Ostatně kredit se dá doslova přeložit jako úvěr, vlastně je to slovo podobně motivované: úvěr je od věřit a kredit z latinského credo, tedy věřím. Majitel kreditky má u finanční instituce sjednaný úvěrový limit, tedy limit, do kterého si může půjčovat. Jestli v okamžiku placení máte na svém účtu peníze, je lhostejné, nestrhávají se z něj. Pak ale dostanete ve smluveném termínu vyúčtování a musíte platit. Udělané je to tak, že když částku splatíte v termínu, v takzvaném bezúročném období, za půjčení nic neplatíte. Ovšem pokud se zpozdíte, musíte zaplatit úrok a ten nebývá zrovna nízký.
Debetní karty slouží k placení a vybírání. Kreditky jsou ale většinou určené jen k placení. Ne že by výběr z bankomatu nebyl možný, jenže většinou za něj pořádně zaplatíte. Výjimky se objevují až v poslední době: První banky půjčí hotovost z bankomatu zdarma.
Bez plastu už to jde, ale…
V Česku je dnes asi 15 milionů platebních karet a jejich počet průběžně roste, z toho přes 13 milionů jsou karty debetní. Počet kreditních karet časem mírně klesá. Téměř všechny platby kartou už dnes probíhají bezkontaktně.
Lidí, kteří se obejdou bez fyzické karty, rychle přibývá. Stačí jim virtuální karta v mobilu nebo třeba chytrých hodinkách. Podle statistik Mastercardu už 39 procent lidí v Česku používá některou platební aplikaci. Je to pro ně pohodlnější, někdo má i pocit větší bezpečnosti. Banky už dnes svým zákazníkům často dávají na výběr, jestli chtějí i opravdovou kartu, nebo jim bude stačit jen virtuální: Opravdu potřebujete kartu z plastu? Banky vám dají na výběr.
Jediným relativně úzkým hrdlem jsou bankomaty – ne vždycky je možné vybrat peníze bez použití plastové karty. Bankomatů, které umožňují výběr virtuální kartou v mobilu, už je nicméně skoro 90 procent. Větší problém pak může představovat cesta do zahraničí. A horší to je také s vklady hotovosti do takzvaných vkladomatů: plastovou kartu budete často potřebovat i tam, kde už výběry fungují bezkontaktně. Psali jsme podrobně: Z bankomatu si vyberete i bez karty. Ale co vklady?
Podvody bují
Pro bezpečné používání karty platí obdobná pravidla jako například pro brouzdání po internetu. Pokud s kartou platím u ověřených nebo známých prodejců, je riziko minimální. A je jedno, jestli platíte na terminálu v obchodě nebo na e-shopu. Pokud ale podnikám se svojí platební kartou dobrodružné výpravy za e-shopy neznámého původu a honím se za nejnižší cenou stůj co stůj, hrozí mi riziko.
Také podvodníků, kteří chtějí získat detaily o vaší kartě, a způsobů, jak se z vás vylákat, je hodně. Vzpomínám si třeba na případ, kdy podvodníci byli schopni zveřejnit v médiích seriózně vypadající článek, který lidi lákal na webovou stránku, kde si měli ověřit – jestli jejich karta nebyla zneužita. Stačilo jenom zadat číslo karty a přístupové údaje. Ve skutečnosti tedy lidi jen předali citlivé detaily zlodějům.
Časté jsou i telefonáty předstírající, že vám volá vaše banka nebo pojišťovna. Volající se z vás snaží dostat údaje o účtu nebo platební kartě. Všechny tyhle instituce ale opakují, že nikdo z jejich pracovníků po vás nikdy telefonicky takové údaje nebude chtít. Na takové telefonáty prostě nereagujte. A pokud máte pochybnosti, zavolejte sami na klientskou linku své banky. Tomuhle relativně novému, ale přitom velice častému podvodu se říká spoofing. Spolu s dalšími typy podvodů se o něm víc dozvíte v listovačce dole pod článkem.
Obrana a pjištění karty
Obrana proti podvodům a zneužití je různá. Pomáhá nastavit si denní limity pro útratu i převody, pak můžete kartu včas zablokovat. Špatné není nastavit si notifikaci pro každý pohyb na účtu – pak prakticky hned na telefonu vidíte, že se něco děje. Ještě jiné řešení je mít prostě víc karet a přesouvat mezi nimi peníze, tak aby se v případě ztráty karet nebo nabourání bankovnictví nikdo nedostal ke všem penězům. A pak je tu ještě pojištění karty.
Kartu lze proti zneužití pojistit. Spotřebitel v Evropské unii může u neautorizovaných plateb utrpět ztrátu maximálně 50 eur. Pojištění karty zvýší váš komfort a nejde o úplně vyhozené peníze, Zvlášť když kartou například rádi platíte na internetu u méně ověřených prodejců.
Jan Müller
Celý článek je k dispozici na tomto odkazu.
