Potřebujete půjčit? Možností je plno. Poradíme, jak na ně

Hypotéky, leasingy, spotřební úvěry, úvěry účelové i neúčelové… Půjčit vám může i kreditní karta. Projdeme si je všechny. Jedno mají všechny půjčky společné: prakticky za každou se platí.

Řekli jsme si, že každá půjčka není chyba a že – s jistou nadsázkou řečeno – existují dluhy zlé a dluhy dobré. Teď si rychle proběhneme jednotlivé odrůdy půjček, se kterými se dnes můžete potkat, a jejich klíčové vlastnosti.

Hypotéka

Hypotéka je velká půjčka, kterou si většinou pomáháme k bytu nebo domu. Slovo hypotéka má původ v řečtině, kde znamenalo záruka. A tenhle význam je dodnes určující vlastností hypotéky: když si berete hypotéku, je to půjčka, za kterou se musíte zaručit. Svému věřiteli dáváte do zástavy nemovitost – nejčastěji právě tu, kterou si chcete pořídit, ale můžete ručit i jinou nemovitostí. Když nebudete zvládat splácení, nemovitost přejde do majetku věřitele.

Úroky hypoték bývají nižší než u spotřebitelských půjček. Jde sice o velké peníze, ale banka vlastně tolik neriskuje, jde o bydlení – dlužníci jsou motivovaní splácet. Úvěr je navíc dobře zajištěný nemovitostí. A ani na úrocích banka tratit nebude: protože jde o půjčku na dlouhou dobu, na splátkách i při nižších úrocích zpravidla zaplatíte aspoň jednou tolik, co jste si půjčili.

Během doby splácení se několikrát mění úroková sazba, nesjednává se na celou dobu trvání úvěru, ale vždycky jen na její část – třeba na tři roky, na pět, osm nebo deset let. Té době se říká doba fixace – je to období, kdy je úrok pevný, fixovaný. Po skončení se fixační doby se vyjednává o úroku na další údobí, tomu se říká refixace. Pokud vám nabízený nový úrok nebude vyhovovat, můžete se pozeptat v jiných bankách, jestli by hypotéku nepřevzali a nenabídli vám lepší podmínky.

Splatnost hypotéky bývá od pěti do třiceti let – nejdéle za tu dobu by měl být dluh vrácen. Během doby, co hypotéka trvá, můžete s bankou dohodnout na zkrácení i prodloužení doby splatnosti. Domluvit se dá ledacos, ale většinou vám banka nedovolí protahovat splatnost za 65. narozeniny.

Při sjednávání hypotéky se nebojte v bance zeptat, co musíte udělat pro to, abyste dostali nižší úrok. Za zeptání nic nedáte a můžete ušetřit mnoho tisíc. Projděte si i srovnávače úroků hypoték a zjistěte podmínky konkurence, případně si rovnou nechejte zpracovat konkurenční nabídku. Mělo by být možné takovým argumentem stáhnout úrok na hypotéce o několik desetin procenta. Což nemusí vypadat jako mnoho, ale věřte, že za pár let to nějaké tisícovky udělá.

Hypotéky s přívlastkem

Můžete se potkat s různými obchodními názvy, jako je například americká hypotéka nebo australská hypotéka. Pro všechny platí, že musíte proti půjčce ručit nemovitostí. Kdo nesplácí, o zástavu, tedy nemovitost, může přijít.

Jinak americká hypotéka je prostě úvěr zajištěný nemovitostí – úvěr nikoli na bydlení, ale na cokoli. Australská hypotéka je oproti tomu klasická hypotéka na bydlení, ale se zvláštním způsobem výpočtu. Snad jen u takzvané zpětné hypotéky se nedá mluvit přímo o zástavě nemovitosti, ale spíš o jejím postupném prodeji proti výplatě renty.

Leasing

Leasing je půjčka na nákup nějaké věci, firmy si často na leasing kupují třeba stroje. Ale pokud jde o běžné spotřebitele, těm u nás leasing nejčastěji slouží k nákupu auta.

Spíš než čistá půjčka je leasing kříženec půjčky a pronájmu. Má proto několik zajímavých vlastností, které je dobré mít na paměti. Tou nejpodstatnější je, že věc, kterou si pořizujete na leasing, není vaše, dokud tu věc úplně nesplatíte. Takže například auto na leasing zůstává až do jeho splacení majetkem leasingové společnosti. Proto například ani nedostanete velký technický průkaz.

U leasingu tedy nejdřív věc splácíte a teprve pak se stane vaším majetkem. U běžné půjčky to je naopak – dostanete peníze, stanete se majitelem věci, kterou za ně koupíte hned, a teprve pak splácíte. Výhoda leasingu je v tom, že pokud se s dotyčnou věcí něco stane, je to problém především leasingové společnosti a ne váš.

U leasingu na auta si dávejte pozor na to, jestli se k němu nevážou nějaké další podmínky a závazky. Například jestli si k leasingu nemusíte ještě nechat zprostředkovat povinné ručení a havarijní pojištění. To určitě nebude nejlevnější na trhu. Proto se taky může stát i to, že máte leasing s nulovým úrokem – splátka autopojištění je tak velká, že to leasingovce nějaké úroky bohatě vynahradí.

Finta může být i v tom, že se to „zabudované“ havarijní pojištění po celou dobu splácení nemění. Jenže když si koupíte auto za milion a sedm let ho splácíte, ke konci splatnosti už dávno milionovou hodnotu nemá – ovšem havarijko máte pořád nastavené stejně.

Neleasing

Není leasing jako leasing, kromě leasingové klasiky existuje a dnes je asi mnohem rozšířenější takzvaný operativní leasing. Jde ale o klasický pronájem, Platíte za používání věci (zase nejčastěji auta) pronájem, říkáte mu sice splátky leasingu – ale když máte na konci „splaceno“, nic se vaším majetkem nestává.

Spotřebitelský úvěr 

Spotřební nebo spotřebitelský úvěr neboli spotřebák si berete, když potřebujete koupit něco jiného než nemovitost (byt, dům). Spotřebák může být buď účelový, kdy dopředu bance řeknete, co si za ty peníze pořídíte (a banka to ocení nižším úrokem), nebo neúčelový, pak bance neříkáte nic a peníze můžete použít na cokoliv (takže úrok je větší, protože i riziko banky je větší).

Aby to nebylo tak jednoduché, můžete mít účelový úvěr i na nákup auta. Výhodou i nevýhodou, jak to kdo vidí, oproti leasingu je, že majitelem jste hned vy, a tudíž si také sami řídíte povinné ručení a případné havarijní pojištění. Řešíte ovšem také i všechny technické závady, reklamace a tak podobně.

Kreditka

Pokud nákup zaplatíte kreditní kartou (neplést s debetní kartou), tak jste se zadlužili a nakoupili za peníze banky, které budete muset splácet. Pokud nákup (neboli půjčku na něj) stihnete zaplatit během bezúročného období, je úrok nula a půjčili jste si doopravdy zadarmo. Bezúročné období je pro každou kartu stanovené předem a znáte ho, obvykle je kolem šesti týdnů.

Dneska není potíž propojit si běžný účet a kreditku tak, aby peníze na splacení kreditky odcházely automaticky a včas, přesto je dobré si to hlídat i osobně. Protože jakmile úroky začnou nabíhat, bývají tučné.

Zároveň se u řady zejména „lepších“ kreditek platí poplatek za to, že vůbec kartu máte, i to jsou peníze, které se počítají – a vždycky jde o to, jestli vám pochybná prestiž a výhody, které taková kartička přináší, za ty peníze stojí. Jestli například opravdu využijete speciální salonek na letišti.

Kreditní karty bývají taky ve své většině nevhodné pro výběr z bankomatu, až na řídké výjimky je poplatek za výběr kreditkou opravdu tučný – možná tak jednou za život, když někde jednu debetní kartu zašantročíte, druhou vám ukradnou a nutně potřebujete hotové peníze, než vám banka vystaví něco náhradního.

Nebankovní půjčky

Pokud vám v bance nepůjčí, a můžou k tomu mít různé důvody, dost pravděpodobně se najde někdo jiný, kdo půjčí rád. Bere na sebe fakticky riziko, které banka vyhodnotila jako příliš veliké, proto si taky nechá zaplatit vyšším úrokem. A bude se snažit co nejlíp se zajistit, sankcemi při opožděných platbách, nesplácení, různými zárukami. Může jít o férové věřitele, může jít o lidi a firmy, co využívají zoufalé situace druhých.

Mezi ty nejdražší půjčky patří takzvané rychlé půjčky nebo půjčky do výplaty. Většinou jde o úvěr ve výši pár stovek nebo několika málo tisíc, půjčuje se na krátkou dobu v řádu maximálně měsíců a úvěrová společnost si příliš důkladně neprověřuje vaši schopnost splácet. V absolutní částce třeba nejde o moc. Přeplatíte půjčku třeba pětistovkou – ale když si uvědomíte, že jste si půjčili tisícovku, a úrok je tedy padesát procent, asi bude jasné, pro koho je tenhle byznys výhodný, a že vy to nejste.

Uvědomte si, že důvody banky nepůjčovat jsou v drtivé většině případů dobré. Banka má zanalyzované, že další půjčku nejspíš nemáte šanci splatit. Mnoho lidí si přesto půjčilo peníze jinde a pak poznalo, že v bance bohužel měli pravdu. Povinnost prověřovat schopnost dlužníků splácet má každá úvěrová firma. Jak dobře a důkladně to kdo dělá, to už je věc jiná. Pokud vám v bance řeknou ne, je to důvod se nad sebou zamyslet a jinde si radši nepůjčovat. Smutných příběhů je plný svět, nemusíte přihazovat ten svůj.

Jan Müller, obrázek Freepik.com

SDÍLET ČLÁNEK

Zajímají vás podrobnosti?

Zeptejte se nás, jsme tu pro vás.